Žaludeční vředy - a vojtěška

Jedna z nejčastějších nemocí koní a téměř "zázračné" účinky mnohdy proklínané vojtěšky… Asi tak by se dal charakterizovat článek o žaludečních vředech, jejich podstatě, léčbě a prevenci.

Žaludeční vředy u koní byly vždy - vědělo se o nich, nicméně přetrvávalo přesvědčení, že zase tak časté nejsou. Důvod je jasný: příznaky jsou velmi nejasné a do žaludku koni nikdo nevidí... Tedy neviděl. V současné době totiž tato možnost existuje; plošné použití gastroskopu (endoskopu dostatečně dlouhého, aby dosáhl až do žaludku koně) ukázalo, že žaludečními vředy trpí neskutečně vysoké množství našich koní! No, žaludečními vředy... jedná se přesněji řečeno o tzv. syndrom koňských žaludečních vředů (EGUS, equine gastric ulcer syndrome), který postihuje kromě žaludku i první část tenkého střeva, dvanáctník. Kromě zjevných vředů sem patří i jiné eroze (poškození) nebo záněty sliznice.

Uvádí se, že tímto syndromem je postiženo až přes 90 % dostihových koní, až dvě třetiny koní sportovních a dokonce opět přes 90 % koní soutěžících v náročných vytrvalostních soutěžích během závodní sezóny. Vředy se nevyhýbají ani chovným a mladým koním a hříbatům. Obecně platí, že četnost výskytu vředů závisí především na využití koní, dále na jeho managementu a v neposlední řadě krmení.

Proč mají koně vředy?

Hned na začátek je nutné říct to nejpodstatnější: je to problém vyrobený člověkem. Člověkem, který nerespektuje přirozené potřeby a pochody koní. Vinu na vzniku EGUS totiž má několik faktorů: nekorektní technika krmení, nevhodná krmiva a nesprávný "životní" režim koně.

Vinu na vzniku EGUS má nekorektní technika krmení, nevhodná krmiva a nesprávný "životní" režim koně.

Žaludek koně, podobně jako většina trávicího traktu koně, je speciálně stvořený pro pasoucí se zvíře. Je rozdělen na dvě "poloviny". Horní polovina má výstelku podobnou kůži (bez žlázek), zatímco dolní polovina obsahuje žlázky, které tvoří kyselinu solnou (chlorovodíkovou) a hlen (pomáhá chránit sliznici žaludku před nízkým pH). Koňský žaludek je poměrně malý a kyselina solná se tvoří nepřetržitě, nikoli pouze tehdy, když se do žaludku dostane potrava (jako u lidí či šelem). Jak se říká, pro správné a zdravé trávení má být trávicí trakt koně neustále částečně naplněný.

Vředy lze očekávat u všech koní, kteří spadají do jednoho ze zmíněných případů:

• hladoví, čili několik hodin nemají k dispozici žádné krmivo, což způsobuje, že kyselina, která se neustále v žaludku tvoří, nemá "co trávit", dostává se i do jeho horní poloviny a poškozuje sliznici; lačný žaludek tak může mít až pH 2, což je velmi silně kyselé prostředí - není v něm nic, co by tuto kyselost snížilo, čili pH zvýšilo.
• dostávají málo píce, která podporuje vedle důkladného žvýkání i dostatečné proslinění sousta; sliny snižují kyselost žaludku a pomáhají tak chránit jeho sliznici, objem potravy zase neutralizuje (pufruje) pH svým složením.
• jsou krmení velkým množstvím jádra nebo jinými krmivy s vysokým obsahem škrobu, který začne v žaludku kvasit a zvyšuje jeho kyselost.
• intenzivně pracují, což způsobuje velké změny tlaku v břiše a vytlačuje kyselý obsah dolní části žaludku nahoru.
• pobývají dlouho ve stáji, takže nemají dostatek přiměřeného pomalého pohybu, který podporuje trávení a v rámci toho i vyprazdňování žaludku.
• jsou vystavováni stresu, například nevhodným ustájením, ježděním, náročným tréninkem, závoděním, ale i transportem či těžkou nemocí apod.
• dostávají některé léky, většinou takzvané nesteroidní antiflogistika, čili léky tišící záněty a bolest.

Vředy... a co s tím?

Patří váš kůň do některé z uvedených "kategorií"? A zdá se vám, že hůř žere, ztrácí o krmení zájem, je "nemastný neslaný", ztrácí se u něho i ochota pracovat či nepodává výsledky, které byste od něho očekávali? Hubne, zhoršuje se mu srst? Nebo má dokonce nevysvětlitelné koliky, sliní či skřípe zuby? Může ho bolet žaludek - protože ho má poškozený. Jediným způsobem, jak se o tom přesvědčit, je zavolat veterináře s gastroskopem (endoskop, kterým se podívá až do žaludku); díky tomu lze přímo vidět, jak sliznice vypadá, zda je poškozená a do jaké míry.

A když poškozená skutečně je? Možností se nabízí hned několik - od řádných léčiv přes různé alternativní možnosti. Samozřejmě každé má své úskalí a nic nefunguje na 100 %.

Hlavní dva principy léčby - i prevence - žaludečních vředů u koní je udržovat vyšší pH (tedy působit proti kyselosti) a chránit sliznici látkou, která by působení kyselin odolala.

Kyselost potlačují tzv. antacida, která lidé používají například při pálení žáhy; účinně zvyšují pH na minimálně 2 hodiny a nejsou drahá, je však nutné je podávat na prázdný žaludek (čemuž se chceme u koní se vředy vyhnout) aspoň 4x denně. Někteří koně tento lék sežerou s trochou jádra, ale u většiny je třeba ho podávat stříkačkou, protože nesnášejí jeho chuť. Další skupina léků se podává naopak na plný žaludek - jsou to blokátory histamin-2 receptorů (cimetidin, ranitidin), které se podávají obvykle 3x denně a už stojí o něco více. Asi nejběžnějším lékem podávaným v tomto případě koním, je omeprazol, který zastavuje vylučování kyseliny solné v žaludku. Je sice poměrně účinný, bohužel pro některé může být příliš drahý. Látka zvaná sukralfát zase pomáhá jinak: přichytí se na poškozenou sliznici a vytvoří bariéru odolávající kyselinám. Díky tomu umožní vředu se hojit. Bohužel se podává na prázdný žaludek. Alternativy těchto léků jsou různé bylinky či jiné látky, jejichž účinky bohužel nebyly zatím (u koní) prokázané, nebo zdaleka nedosahují spolehlivosti výše uvedených léčiv. Až na jednu... a hned se k ní dostaneme!

Myslete dopředu!

Léčba vředů má svá úskalí; nebudou mít vedlejší následky? Nemůže třeba dlouhodobé podávání léků zvyšujících pH žaludku narušit normální trávení? Nemůže zvýšení pH žaludku narušit přirozenou antimikrobiální aktivitu kyseliny solné a tím podpořit přerůstání patogenních bakterií? Zatím na tyto otázky není odpověď, ale přesto si člověk řekne, zda není lepší vředům předcházet, než je léčit. Dodržet několik pravidel, které budou koně chránit a zároveň budou krokem směrem k jejich přirozeným potřebám? Například:

• dopřejte koním pobyt na pastvině;
• nebo jim aspoň umožněte neustálý přístup k senu;
• pokud je nutné píci dávkovat, pak dodržujte maximální intervaly ca 4 hodiny "hladovění"; minimálně má kůň dostat denně 1 % své hmotnosti v podobě hrubé vlákniny, ideálně 1,5 %.
• jádro a další krmiva bohatá na škroby jim podávejte jen v případě skutečné potřeby (rychle dostupná energie na dynamickou práci) a vždy v co nejnižších dávkách, popřípadě rozdělte na hodně malých dávek podávaných několikrát denně;
• je-li potřeba koni dodat energii, využijte místo jádra raději tuky; přestože normálně se upřednostňují omega-3 mastné kyseliny, bylo zjištěno, že v žaludku stimulují produkci ochranných prostaglandinů a zvyšují pH omega-6 mastné kyseliny, proto se jako zdroj tuku doporučuje kukuřičný olej, slunečnicová semínka nebo stabilizované rýžové otruby;
• minimalizujte stres koní tím, že jim zajistíte vhodné prostředí s dostatečným volným pohybem ve společnosti spřátelených koní;
• podejte koni před těžší prací malou dávku vojtěšky (seno, senáž), dostane se do žaludku, překryje kyselý obsah v dolní části a zvýší pH.
• vyhněte se velkým dávkám solí či nepufrovaným elektrolytovým pastám, protože dráždí žaludek.

A nebo - zkuste krmit vojtěšku!

Proč vojtěšku pro koně s EGUS?

Jak už jsme zmínili výše, v prevenci i léčbě žaludečních vředů u koní hraje roli potlačení kyselosti, čili udržení pH na vyšších hodnotách. Schopnost odolávat změnám pH se nazývá pufrovací kapacita. Tu mají i koňské sliny či samotná potrava v žaludku, přesto asi nejvíce dokáže vyrovnávat pH vojtěška. Nejenže podporuje tvorbu slin, pokud ji přijímá v podobě sena, senáže nebo čerstvé píce, ale obsahuje hodně bílkovin a vápníku, což jsou samy o sobě dobré pufry. Buněčné stěny vojtěšky dále obsahují nestravitelnou vlákninu lignin, díky ní mají vyšší pufrovací kapacitu než buněčné stěny travin; toto už zjistili vědci na začátku 80. let, kdy tyto buňky titrovali kyselinou hydrochlorovou a srovnávali s buňkami bojínku a ovsa. O pár let později jiní vědci měřili v laboratoři pufrovací kapacitu 52 krmiv a zjistili, že nejnižší byla u jádra, následovala hned krmiva s nízkým obsahem bílkovin a travní píce a nejvyšší měla bílkovinná krmiva a leguminózní píce.

V roce 2000 vědci z tennesseeské univerzity provedli studii, v níž bylo šest koní krmeno vojtěškovým senem a jádrem nebo travním senem bez jádra. Předpokládalo se, že při krmení jádrem a vojtěškou zjistí u koní více vředů, protože jádro podporuje tvorbu těkavých mastných kyselin v žaludku a menší produkci slin. Překvapivě vědci zjistili, že krmení vojtěškového sena a jádra zvýšilo pH žaludku ve srovnání s krmením travního sena. V roce 2007 pak studie texaské A&M univerzity upřesnila tento výsledek: rozdíly v pH žaludku lze připsat na vrub právě vojtěškovému senu. Během svého výzkumu texaští vědci porovnávali výskyt vředů u koní krmených peletovaným jádrem a buď travním nebo vojtěškovým senem. Výsledky ukázaly, že koně krmení vojtěškovým senem měli vředy méně závažné a až 92 % zdravých koní vředy vůbec nedostalo; zato ve skupině koní krmených peletami a travním senem se vředům vyhnulo pouze 25 % zvířat. Pokud koně s vředy začali dostávat vojtěšku, za 4 týdny se vředy přirozeně vyléčily.

Novozélandský výzkum zkoumal 12 koní s diagnostikovanými žaludečními vředy, kterým podávali 15 kg silážované nařezané vojtěšky, a to po dobu 6 týdnů. Za 14 dní nemělo 67 % koní žádné vředy a za 28 dní byli všichni koně bez vředů. Bohužel tato studie neuvádí předchozí krmení a management koní, ani to, k jakým dalším změnám během výzkumu došlo. Podle publikovaných výzkumů a praktických zkušeností se totiž mohou vředy vyléčit pouhým vyvedením koní na pastvinu. Na toto téma se nabízí také možné srovnání různých typů vlákniny (vojtěškové seno versus vojtěšková siláž, pastva atd.).

Co ještě - možná - pomůže

Určitě má velký význam krmit koně takzvanými texturovanými krmivy, čili krmivy, jejichž části nebyly rozmělněné; pokud byli koně krmení peletovanými krmivy, měly vyšší výskyt žaludečních vředů. Jednou studií bylo zjištěno, že jistý vliv na stav žaludečních vředů by mohlo mít i podávání organicky vázaných stopových prvků oproti anorganickým zdrojům těchto minerálů.

Přestože na žaludeční vředy koní existují účinné léky a také běžně dostupná vojtěška očividně funguje, zůstává nejlepší metodou léčby i prevence vředů přiblížení života domestikovaných koní co nejpřirozenějšímu způsobu života. A nemusí se jednat jen o koně rekreační; nejeden příklad v praxi ukazuje, že i sportovní koně mohou žít - jako koně!

Galerie