Narození, a tak dále

Většina klisen, která měla být v letošní připouštěcí sezóně zapuštěna, už nejspíše zapuštěna byla. Pokud ale právě vaše klisna ještě nezabřezla a vy si nejste jisti, jestli má smysl letos ještě v reprodukčních aktivitách pokračovat, rozhodně byste neměli klesat na mysli. Pusťte se bez obav do toho! Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že hříbata narozená na začátku léta nejsou žádní konkurence neschopní chudáčkové... naopak – z pozdního data narození hříbata profitují a zřejmě i ve svém dalším vývoji profitovat budou!

Sezónní a denní rytmy ovlivňují životní cyklus, chování, reprodukci i metabolismus mnoha živočišných druhů, koně nevyjímaje. To se samozřejmě netýká jen divokých druhů koňovitých, jako je kůň Převalského, ale i koní domestikovaných.

I u domestikovaných koní, kteří jsou v průběhu roku ovlivněni stájovým managementem (výživa, dekování, umělé prodlužování dne), se v zimních měsících mění metabolická aktivita. Koně v průběhu zimních měsíců svou metabolickou aktivitu snižují, aby tak omezili tepelné ztráty. Přestože je tato skutečnost známa již několik let, účinky snížení metabolické aktivity u koní v zimním období nebyly doposud vědecky prozkoumány.

Věda se ale nyní začala aktivně zabývat vlivem biorytmů a to mimo jiné i v souvislosti s jejich působením na vývoj plodu klisen. Posledních několik týdnů březosti klisen je obdobím intenzivního růstu plodu a tato fáze v mnoha moderních chovech připadá na zimní období.

Protože právě tato fáze je klíčovým momentem ve vývoji hříbat, pokusil se výzkumný tým Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni, vedený Christine Aurichovou, a Institutu Graf Lehndorff - Gestüt Neustadt Dosse, vedený veterinární lékařkou Elisabeth Beythien, zjistit, zda tyto metabolické změny mohou mít objektivně negativní vliv na vývoj plodu a průběh gravidity. Vědci předpokládali, že snížení energetického metabolismu klisen v zimním období by mohlo negativně ovlivnit fetální i perinatální vývoj plodu.

Snížení metabolismu ovlivňuje kritickou fetální fázi vývoje plodu

Za účelem doložení této hypotézy studovali vědci 27 klisen a jejich hříbat. V rámci výzkumu byly klisny s hříbaty rozděleny do tří skupin podle data narození jejich hříbat.

První skupinu tvořily klisny s hříbaty narozenými v únoru a počátkem března. Druhou skupinou pak byly klisny s hříbaty narozenými v období mezi začátkem března až počátkem dubna a třetí skupinu klisny s hříbaty narozenými v období od poloviny dubna do konce května.

Všechna hříbata byla pravidelně měřena, vážena a byly sledovány některé jejich fyziologické parametry, a to až do věku tří měsíců. Mimo to byla zaevidována i hmotnost a velikost placenty.

Hříbata narozená v zimě jsou menší

Hříbata v jednotlivých skupinách byla srovnávána nejen podle hmotnosti, ale měřen byl i obvod hrudníku, výška v kohoutku, délka končetin a velikost lebky. Všechny získané údaje jasně prokázaly, že hříbata z první skupiny, narozená v zimním období, nebyla schopna vykompenzovat svůj růstový deficit a to ani do data ukončení tři měsíce trvajícího experimentu.

Mezi hříbaty v jednotlivých skupinách nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v porodní hmotnosti, jediným měřitelným rozdílem byla váha a velikost placenty, která byla u hříbat narozených v zimním období menší a její hmotnost nižší, než u hříbat narozených později v průběhu roku.

Menší velikost a hmotnost placenty indikuje snížení schopnosti placenty transportovat živiny z matky do plodu. Přesto se ale všechny placentární funkce jevily jako dostatečné i v zimě. Zdá se tedy, že velikost a hmotnost placenty nejsou jedinými faktory, které určují velikost plodu.

Předpokládalo se také, že vliv by mohla mít i parita, tj. počet porodů, které klisna měla, ale v této studii nebyl vliv parity doložený. Všechny klisny zavedené do studie měly srovnatelný předchozí počet porodů a i poměr pohlaví narozených hříbat se významně nelišil.

Zimní hříbata jsou v přírodě extrémně vzácná

U divokých koní se v zimních měsících rodí hříbata velmi vzácně.

Kůň patří mezi sezónně polyestrická zvířata. Většina klisen vykazuje pravidelný reprodukční cyklus vázaný pouze v omezené období jara a léta. Vzhledem k tomu, že březost koní trvá jedenáct měsíců, je tak zajištěno, že většina hříbat se narodí v období, kdy teplota a dostupnost živin bude ideální. Tato skutečnost je pro přežití hříbat ve volné přírodě zásadní.

Geneticky fixovaný reprodukční cyklus klisen dnes ale dokážeme pozměnit hormonálními přípravky, umělým prodlužováním dne, optimalizací stájového managementu a změnami výživy.

Časně narozená hříbata ale i přesto potřebují minimálně 12 týdnů, aby se vyrovnala s růstovým deficitem, který, v porovnání s hříbaty narozenými v pozdějších částech roku, vykazují.

Účinky rozdílu ve výživě mezi jednotlivými skupinami klisen byly v této studii vyloučeny. Všechny klisny byly krmeny obdobnými krmnými dávkami po celou dobu studie, což dokládá geneticky podmíněné sezónní změny v metabolismu matky jako příčinu odlišného fetálního vývoje a následné velikosti novorozených hříbat.

Rozdíly ve velikosti hříbat byly přítomny po celé tři měsíce pozorování, po tomto období data nebyla shromažďována, protože klisny s hříbaty byly odvedeny na pastviny, kde přesná měření nemohla být prováděna. Přesto jsou závěry studie jednoznačné.

Doporučení pro chovatele

Pokud jsou hříbata narozená na přelomu února a března předváděna na jarních svodech, je jisté, že budou vyšší a vyvinutější než hříbata narozená v květnu, protože v tuto dobu jsou březnová hříbata přibližně o osm týdnů starší. Právě z tohoto vizuálního dojmu chovatelé vyvozují, že dříve narozená hříbata mají jisté výhody v soutěžích mladých koní, které se konají ve věku tří až čtyř let, oproti hříbatům narozeným v jarních měsících.

V konečném důsledku ale připouštění klisen s cílem posunout termín porodu do zimních měsíců nepřináší hříbatům žádné prokazatelné výhody. Je tomu právě naopak. Některé další uskutečněné studie totiž naznačují, že nižší příjem energie, plynoucí z nedostatečně efektivní činnosti placenty klisen, přináší hříbatům dlouhodobý deficit, který může přispět ke zdravotním problémům v době jejich dospělosti.

Výzkumný tým tedy dospěl k závěru, že chovatelé by měli změnit své zavedené postupy tak, aby se hříbata rodila v jarním období (tedy v období mezi dubnem a zářím), protože jedině tak lze zajistit, že hříbata budou dlouhodobě profitovat z přirozeně lepších podmínek svého prenatálního vývoje.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 zdroj:EQUICHNNEL

Pojďme se dnes podívat na rození hříbat očima jejich chovatelů. Jak si to organizují ti, kteří každoročně "odrodí" desítky klisen, i ti, kteří jich mívají jen pár. Jak se rodí hříbata v hřebčínech, na pastvinách - i uprostřed drsné přírody vzdáleného Kavkazu.

Hříbata odjakživa patřila hřebčínům. A že jich tam každoročně nepřibylo jen pár! Začněme tedy poodkrývat "roušku hřebení" ve dvou významných českých hřebčínech, Kladrubech nad Labem a Napajedlích.

Jak to chodí s hříbaty v Kladrubech

Připařovací plán

Na počátku všeho je tzv. připařovací plán. Ten sestavují většinou příslušní zaměstnanci hřebčína (ředitel, vedoucí chovu, odchovu a výcviku) s odborníky přes šlechtění a ve spolupráci s některými dřívějšími zkušenými zaměstnanci hřebčína. Při výběru plemeníka pro konkrétní klisnu se vychází z příbuzenských vazeb a je dbáno, aby nedocházelo k příliš blízké příbuzenské plemenitbě - což nedochází. Tato záležitost je navíc hlídána "přes počítač", který dokáže během krátké chvilky sdělit výši koeficientu příbuznosti mezi klisnou a v podstatě všemi plemeníky, kteří jsou k dispozici. Kromě této teoretické přípravy se zohledňuje exteriér rodičovských párů, jejich výkonnost, mechanika pohybu, charakter, zdravotní stav a různé individuální vlastnosti. Pro každou klisnu jsou pro příslušný rok vybráni dva plemeníci do tzv. první a druhé řady, oba velmi hodnotní a vhodní. První řada je závazná a pouze v případě, kdyby první plemeník byl několik dní mimo hřebčín (např. z důvodů výjezdu), postoupilo by se připařování druhému plemennému hřebci.

Připouštěcí období

Připouštěcí období v hřebčíně začíná 1. březnem a končí zpravidla okolo 15. července. To je známé dodržované období ve většině větších chovatelských ústavů, neboť se jedná o optimalizaci soustředění porodů do jarního období. V chovech anglických plnokrevníků se začíná připouštět již o měsíc dříve, neboť záleží na tom, aby se hříbata A 1/1 rodila co nejdříve v každém novém roce.

Dělení stád

V hřebčíně je několik stád klisen, která se vytvářejí podle toho, zda jsou klisny březí a také jak dlouho. Klisny jalové či starší, které také nezabřezly, tvoří jednu skupinu. Další stádo je složeno z klisen, které jsou březí a budou se hřebit přibližně v únoru až dubnu, třetí stádo tvoří klisny, které čekají potomka koncem dubna, v květnu a později. Klisny krátce před porodem (zpravidla tak 2 - 3 týdny před ohřebením) přicházejí na porodnici.

Porodnice je dnes rozdělena na dvě části - boxovou a volnou. Do boxů přicházejí klisny, které jsou submisivní nebo nemají rády společnost ostatních klisen během hřebení a po ohřebení, či jsou např. náhodně zdravotně handicapované. Ve volné stáji jsou tedy zpravidla ty klisny, kterým takové prostředí vyhovuje. U všech klisen, jedno kde, je každý den sledován zdravotní stav, je dbáno, aby se každodenně dostaly ven na pastviny nebo v zimním období alespoň do výběhů, a veterinární lékař provádí kontrolu březosti.

Po narození stráví klisna s hříbětem několik dní buď v porodním boxe nebo ve volné stáji na porodnici. Do další volné stáje, kde stojí vysokobřezí klisny, se navrací většinou celá skupina klisen s hříbaty (minimálně alespoň dvě matky s potomky, častěji tři a více). Je to lepší z hlediska hierarchie a vytváření nového stáda klisen s hříbaty. Stáj je přepažena přívorou a klisny s potomky jsou takto společně odděleny od čekatelek. Tento systém vytváření stád s ohledem na březost a hříbata se v hřebčíně používá dlouhá desetiletí (v podstatě nikdo nepamatuje jiný).

Vycházka hned po narození

Hříbata se seznamují s okolím stáje a venkovním prostorem hned první den po narození, a to na krátké procházce po nádvoří hřebčína. Matka je vedena na ohlávce s udidlem a hříbě ji nesměle následuje (v zimě i na jaře). Procházka trvá třeba jen pět-deset minut. Za lepšího počasí a v dalších dnech se čas vodění prodlužuje až na půl hodinu. V případě, že je dostatek personálu, jsou brzy voděna i hříbata.

Všem hříbatům je několikrát v týdnu měřena teplota a stále je sledován zdravotní stav. Na ohlávku si zvykají již od druhého týdne a také na krátkodobé uvazování u žlabu v době krmení matek. Vždy po ránu jsou také vyčištěna. Hříbata si velice rychle zvyknou na systém krmení, ošetřování a všeobecné péče a to je velkým vkladem pro jejich budoucnost. Takoví koně již vědí, co se po nich chce, a rozhodně to nezapomenou ani po odstavu na hříbárně, protože i tam se pokračuje v obdobném duchu každodenní péče. Odpadá tak problém s krocením mladých koní, kteří jsou na jiných místech mnohdy ponecháni po odstavu na pastvinách s minimálním kontaktem s člověkem.

Přátelská hříbata

Kladrubská hříbata jsou důvěřivá, optimistická a přátelská vůči lidem, protože s nimi mají dobré zkušenosti. Hříbata neutíkají před lidmi, ani před návštěvníky, nechávají se ráda drbat a hladit, vstřícně nastavují své hlavy, hřbety či jiné části těla k přímému kontaktu s člověkem. Od nás lidí očekávají jen to dobré. A nikdo by jim to neměl zkazit. Žádný kůň se nenarodí zlý. Chování koní je jen zrcadlem chování jejich ošetřovatelů a jezdců, tak jako třeba bývají děti odrazem výchovy a péče rodičů.

Lenka Gotthardová

Webové stránky Národního hřebčína Kladruby nad Labem: https://www.nhkladruby.cz/

Pohled do Slatiňan

Porodní období starokladrubských klisen v Národním hřebčíně začíná koncem ledna nebo začátkem února. Protože pracuji ve středisku s chovem stkl. vraníků, budu se dále věnovat hřebčínu Slatiňany.

Vysokobřezí klisny ve Slatiňanech jsou ustájeny na "porodnici", kde je osm porodních boxů. Ošetřovatelé mají ve stáji k dispozici tzv. plán porodů, kde jsou uvedena předpokládaná data ohřebení jednotlivých klisen. Dle tohoto plánu jsou klisny postupně přesunovány do porodních boxů. Ošetřovatelé a vedoucí chovu denně kontrolují připravenost klisen k porodu, tj. stupeň nalití vemene popřípadě spouštění mleziva a opadnutí pánevních vazů.

Většina porodů probíhá ve večerních a nočních hodinách. Klisny v pravidelných intervalech kontroluje noční ošetřovatel. Jakmile ošetřovatel zpozoruje známky blížícího se porodu, který pozná z chování klisny a posléze odtoku plodové vody, přivolá sloužícího technika, kterým je buď vedoucí chovu nebo zootechnik. Pokud má porod normální průběh, příliš do něj nezasahujeme. Maximálně pomůžeme klisně tahem za nožičky hříběte v souladu s děložními stahy klisny. Pokud porod probíhá nestandardně, tzn. po odtoku plodové vody se v rodidlech neobjevuje bělavý obal nebo se porod téměř zastaví, musí se technik přesvědčit, zda je hříbě v porodních cestách v pravidelné poloze. Pokud tomu tak není a posoudí porod jako komplikovaný, přivolá veterináře.

Když už je konečně hříbě na světě, necháme ještě chvíli proudit krev pupečníkem, než jej zaškrtíme a ustřihneme. Ustřižený pupek dezinfikujeme 4% roztokem Betadiny. Klisně zavážeme lůžko, aby nedošlo k jeho zašlápnutí a utržení. Potom necháme klisnu s narozeným potomkem v klidu a jen sledujeme jejich chování.

Počkáme, až dojde ke zčištění klisny (porod placenty) a zkontrolujeme placentu, zda je celá. Většinou proběhne zčištění do jedné hodiny po porodu. Pokud se klisna nezčistí ani do jedné hodiny a 30 minut a nejsou viditelné známky odlučování placenty, přivoláme veterináře, který lůžko vybaví. Je dobré, když hříbě brzo vstane, začne pít a sáním stimuluje produkci hormonu oxytocinu, který kromě spouštění mléka vyvolává děložní stahy a usnadní se tak zčištění.

Klisnu po zčištění umyjeme a přestěhujme s hříbětem do předem vydezinfikovaného a nastlaného boxu. Box po porodu ošetřovatel vyveze, umyje a vydezinfikuje.

Je velmi důležité, aby se hříbě co nejdříve napilo mleziva a dostalo tak potřebné množství protilátek. Při prvních pokusech hříběte o napití asistujeme a nenásilně navádíme hříbě ke strukům. Občas po prvním napití hříběte nadojíme cca 0,5 l mleziva, které zamrazujeme pro případy, kdy klisna po porodu nemá dostatečné množství mleziva nebo kdy dojde po narození k osiření hříběte.

Průběh porodu se zaznamenává do porodního sešitu, kde se uvádí datum a čas porodu, pohlaví hříběte, čas zčištění, čas prvního napití a jména osob asistujících u porodu, případně poznámky jako přítomnost veterináře, jeho zákrok a aplikace léků.

Narozené hříbě jde druhý den s klisnou na malou procházku po dvoře hřebčína, při níž se zváží, změří a popíše. Dál už jej čeká zařazení do stáda a příjemných šest měsíců bezstarostného života po boku své matky.

Ing. Kateřina Neumannová

Porody v Napajedlích

Vzhledem k již pokročilému datu a připouštěcí sezóně, která nám ťuká na vrátka, se vám pokusíme přiblížit místní koňský kolotoč.

Vysokobřezí klisny se postupně dle data předpokládaného termínu porodu umísťují z běžné stáje na porodnici, kde je zajištěn intenzivnější a opravdu individuální přístup ke každé klisně, zejména zde sídlí noční hlídači, kteří porody hlídají a při prvních příznacích okamžitě volají porodníka. Ten zhodnotí, zdali porod probíhá zcela fyziologicky, bez jakýchkoliv problémů, či povolá jednu z veterinářek, které jsou k dispozici stále v areálu. V případě potřeby porodník klisně pomůže, hříbátko vyjme z plodových obalů, po přetržení pupeční šňůry pupeční pahýl vydesinfikuje jod. preparátem. Podváže plodové obaly visící z porodních cest klisny a pečlivě vše zaznamená do knihy. Kontroluje se zčištění klisny, první postavení hříběte a následné první napití. Většinou se hříbátkům provede klistýr pro snadnější odchod smolky.

První klisny přicházejí minimálně 14 dní před termínem, následně se stav na porodnici doplňuje dalšími čekatelkami s tím, že ohřebené klisny s hříbátky odchází cca 5. den po porodu zpět do původní stáje. V průběhu 5denního pobytu hříbátka s matkou na porodnici se denně měří teplota, kontroluje se celkový zdravotní stav hříběte i matky a pokud se rané poporodní období klisny i hříběte jeví jako bezproblémové, většinou se jdou 2. den po porodu, dle počasí a podkladu, na pár minut projít do výběhu. Vždy ve skupince narozených hříbat na porodnici a jejich matek.

Poté, co se dvojice přemístí na běžnou stáj, zařazuje se do stáda klisen s hříbaty, které se časem zvětšuje. Postupně, vzhledem ke stáří hříbat, se také prodlužuje interval pobytu ve výběhu.

Problematika připouštění klisen po porodu je poté vázána právě na datum porodu. Pokud se tak stane ještě před 15. únorem, kdy připouštěcí sezona startuje, klisna se chystá k připuštění až při následující první projevené říji po tomto datu. Pokud se klisna ohřebí již po tomto datu a porod proběhl fyziologicky, včetně průběhu raného poporodního období, připouští se po rektálním a sonografickém vyšetření, které potvrdí či vyvrátí vhodnost klisny k následnému připuštění na první poporodní říji, která u klisen nastupuje v odstupu 7-9 dní, dokonce až 15 dní od porodu.

Jak jsem již uvedla výše, jde o jeden velký kolotoč, kdy, jen pro představu, se zde v loňském roce narodilo 68 hříbat, následně se opět připustilo téměř 117 klisen. I v letošním roce očekáváme více než 60 hříbat, tento počet se mění, protože březí klisny na ohřebení stále přijíždějí.

MVDr. Monika Komendová
veterinářka Hřebčína Napajedla

Webové stránky hřebčína Napajedla: https://www.napajedlastud.com

Ale pojďme opustit velké hřebčíny a podívejme se, jak se rodí u menších chovatelů. A budeme to mít pestré ;-)

Tak se rodí v Obroku

Příprava březích klisen na porod

Po celou dobu březosti dostávají naše klisny do krmné dávky minerální doplněk (konkrétně Reformin od Höveleru) plus mají neomezeně k dispozici minerální liz. Zhruba dva měsíce před porodem začíná březí klisna dostávat do krmné dávky navrch extrudované lněné semínko (Suprachor L), cca deset dní před očekávaným termínem porodu snižujeme dávku jádra na polovic. Jinak žádnou speciální přípravu nepraktikujeme, klisny chodí běžně s chovným stádem do výběhů, na noc do boxů.

Kde a jak rodíme

Naše klisny rodí v boxech, máme tím dobrý přehled o jednotlivých klisnách a stavu jejich přípravy na samotný porod (hlídáme zvětšující se vemínko až po závěrečné "naražení" vemene, ve většině případů s jantárky, dále hlídáme celkový stav klisny, její měnící se vizáž - před porodem jí začne padat břicho dolů, ve slabinách jsou patrné hladové jámy, uvolňují se svaly okolo kořene ocasu).

Hlídání samotného porodu

Jakmile se blíží datum předpokládaného porodu a na klisně vidím změny, tzn. že se začíná připravovat k porodu, začnu chodit na noční kontroly klisny. V porodním boxe nechávám po celou noc rozsvíceno, abych klisnu ještě zbytečně nevyrušovala náhlým rozsvícením (každý asi viděl, jak kůň mžourá, když mu náhle ve tmě rozsvítíte). Noční kontroly začínám většinou tak 14 - 10 dní před vypočítaným porodem, díky tomu si i klisny zvyknou na mé noční návštěvy a já získávám dost přesný přehled o nočním normálním režimu klisny (kdy a jak žere, kdy, kde a jak často lehává při odpočinku, jak a kde odpočívá ve stoje), což mi poskytuje dobrou nápovědu v souvislosti se změnou chování klisny pár hodin před porodem (většina klisen nám rodila v brzkých ranních hodinách, nejčastěji okolo páté hodiny ranní). Poslední hodiny před porodem už většina klisen více pochoduje po boxe (vidím to i na více rozšmajdané podestýlce), častěji a neklidněji vstávají a lehají a často se začínají i lehce potit.

Loni jsme dokončili dva porodní boxy, do kterých docela dobře vidím z okna našeho bytu, takže mám hrubý přehled o tom, co právě klisna dělá (zda klidně stojí, leží či nervózně pochoduje nebo si lehá a opětovně vstává). Plánujeme v budoucnu tyto porodní boxy osadit kamerou.

Ošetření po porodu

V prvé řadě ihned po narození hříběte mu vytíráme tlamičku a nozdry, aby mohlo co nejrychleji pohodlně dýchat. Poté mu dezifinkujeme pupek (používáme Ajatin), někdy je potřeba pupek podvázat (k tomu máme vždy připravený bavlněný tkaloun). Naše další pozornost se obrací ke klisně, zda není potrhaná a zda z ní neteče podezřele mnoho krve. Když klisna vstane, ještě visící lůžko zauzlováváme tak, aby si ho nepřišlápla a násilím nevytrhla. Pak už jen čekáme, kdy se hříbě postaví (většinou mu při prvních pokusech pomáháme přidržením, aby se zbytečně nepomlátilo o stěny boxu a aby se zbytečně nevysilovalo). Ve většině případů je další scénář následující - hříbě po několika pokusech najde správný směr, kde hledat mlezivo, a poté se po dost nezdařených pokusech chytá struku, aby nasálo první potravu (naučili jsme se v tomhle hříbatům nepomáhat, protože čím více jim chce člověk pomoci natlačit hlavu do správné polohy, tím urputněji se tomu hříbě brání). Zhruba v této době většinou klisnám vypadává lůžko, pokud se tak nestane do cca hodiny a půl po porodu, voláme veterináře s podezřením na zadržení lůžka (většinou pomohlo aplikování oxytocinu). Veterináře voláme stejně i v případě vypuzení lůžka (ale už ve slušnou denní dobu ;-)), aby klisnu zkontroloval a hlavně aplikoval hříběti sérum proti ochromě.

Kdy a kam jde klisna s hříbětem

Tady strašně záleží na počasí, většinou jde hříbě na první vyvětrání 3. - 5. den po narození. Měli jsme ale i dubnová či květnová hříbata, která vzhledem ke krásnému počasí šla na první okoukání už v den narození. Hříbatům pobyty venku postupně prodlužujeme, opět podle počasí, ideálně cca dvou až třítýdenní hříbě je už celodenně venku. Klisnu s hříbětem pouštíme samostatně (mimo stádo) prvních pár dní (cca týden), poté je zařazujeme zpět do chovného stáda, které u nás momentálně čítá celkem čtyři klisny. Loni jsme odchovali pouze jedno hříbě, a to tak mělo komfort čtyř ochraňovatelek.

Další připuštění

Nejraději využívám první poporodní říje, mám dobré zkušenosti s březnutím z těchto říjí. Samozřejmě klisna musí být zdravotně v pořádku a před a při připouštění standardně využívám vyšetření sonem, abychom připouštěli kontrolovaně a cíleně. O připouštění a říjích si dělám zápisky, mám tak vcelku dobrý přehled o tom, jak a kdy mi která klisna říjí (kolikátý den nastupuje říje po porodu, jak dlouho říje trvá), většinou se toho dá využít další připouštěcí sezony.

Roční bilance připouštění a březnutí

Vzhledem k tomu, že připouštíme každý rok jinak, nelze to nějak paušalizovat.
Měli jsme rok, kdy nám zabřezly všechny připouštěné klisny a očekávali jsme šest hříbat ze šesti připouštěných a pak třeba loni jsem připouštěla tři klisny a zůstala mi březí jen jedna.
Od roku 1994, kdy jsme čekali první soukromé hříbě na Obroku, jsme odrodili 31 hříbat (7 poníků, z toho jedenkrát dvojčata, 17 teplokrevníků a 6 haflingerů). Z tohoto počtu byla třikrát mrtvě rozená hříbata (1x dvojčata, 1x porodní poloha v kozelci a 1x veliké hříbě a naše nejspíš pozdní pomoc vytáhnutí). Při porodu jsme jedenkráte přišli i o matku (zmíněná porodní poloha kozelec). Třikrát za éru našeho chovu klisny vyzmetaly mezi 7. - 9. měsícem březosti.

Veronika Sixtová, Soukromá zemědělská farma Obrok, okres Česká Lípa
veronikasixtova@seznam.cz
tel. 607504267

Čeští achaltekinci se rodí do jara

Chovné stádo (březí klisny, dorost) jsou u nás drženi v režimu 24/7 na pastvinách (výměra cca 32 ha na 16 koní). Přibližně 6-8 týdnů před termínem porodu jsou březí klisny staženy z pastvin a dále fungují v režimu přes den výběh, na noc box. Pokud měly klisny pod sebou hříbata, tak ta zůstávají nadále ve skupině tetiček a vrstevníků na pastvině. V té době jim je okolo 9 měsíců a jsou už de facto odstavená (máme vypozorováno, že pokud jsou klisny znovu březí, samy si odstav menežují a okolo 9. měsíce věku hříběte se mléčný bar definitivně uzavírá :-) ).

V posledním trimestru (tedy ještě na pastvině) začínáme dotovat budoucí matky minerálně-vitamínovými přípravky určenými pro březí klisny (osobně mám v oblibě Pavo Podo Supply, které je granulované a koně ho velmi rádi přijímají i samotné).

Další příprava na porod spočívá v odčervení (cca měsíc před porodem), stejně tak úpravu kopyt se snažíme načasovat na termín přibližně měsíc před porodem, zkrátka tak, abychom nemuseli "obtěžovat" matku na poslední chvíli, kdy už jí váha hříběte zmáhá.

Jak se začnou objevovat známky, že se porod blíží, začínáme s nočními kontrolami (porodní boxy máme zhruba dvacet kroků z postele :-) ). Ve většině případů matky naši asistenci při porodu nepotřebují, takže jsme jen pasivními diváky (tedy pokud to stihneme a mamina neporodí v pauze mezi kontrolami). Po porodu následují běžné úkony (dezinfekce pupíku, kontrola lůžka, odchod smolky, ...). Od aplikace séra proti ochromě jsme v minulých letech upustili. V následujících dnech po porodu hlídáme a dezinfikujeme pupeční pahýl (Jodisol) a kontrolně měříme teplotu. První den po porodu hříbě odčervujeme (benzimidazol), první tři měsíce odčervujeme v měsíčních intervalech, později v dvouměsíčních.

Většina porodů vychází termínově na březen, čas od času máme i únorová hříbata. Pokud není nějaké extrémní počasí, chodí hříbata od prvního dne ven. Samozřejmě nejdříve na chvilku - začínáme vypouštěním na bezpečný dvůr nebo formou krátké vycházky s matkou, postupně dobu "venčení" prodlužujeme, až se propracujeme k celému dni strávenému ve výběhu. První dny necháváme matku s hříbětem samotnou - hříbě se zorientuje a matka se uklidní, že ji nikdo z dotěrných kolegyň o potomka nepřipraví. Přibližně po týdnu už chodí matka s potomkem s dalšími maminami do společného výběhu.

V období, než jsou klisny přesunuty zpět do režimu 24/7 na pastviny a které trvá cca 2 měsíce po porodu, využíváme k získání základních návyků u hříběte (navykání na ohlávku, vodění, zvedání kopýtek) a seznamování se světem - hříbata jsou velmi vnímavá a veškerá investovaná péče a čas, které jim nyní věnujeme, se nám několikanásobně vrátí (naše výchovné působení na pastvině už bude přeci jen mít svá omezení, ale budeme potřebovat, aby koníci byli na základní manipulaci naprosto spolehliví). Zároveň je toto období, kdy dochází k opětovnému zapouštění klisen - pokud je klisna po porodu v pořádku, pouštíme už první říji, v některých případech až druhou (máme např. jednu klisnu, na kterou je první říje zkrátka brzy - v obavách o své hříbě by bez ohledu na ukázkově probíhající říji hřebce pěkně zřídila).

Březnové termíny porodů nám dávají dost času na případná opakovaná připuštění (pokud klisna nezabřezne hned z prvního pouštění). Snažíme se mít dopřipouštěno do konce dubna (březost kontrolujeme sonograficky) a následně přesunujeme matky s hříbaty na pastviny do režimu 24/7. Začlenění probíhá bezproblémově, matky se s ostatními koníky znají, takže většinou nastane nějaké popobíhání, pár výchovných kousanců schytají loňská hříbata, která s nadšením běží ke svým matkám a nechápou, že už nejsou number 1 :-) .

Od května začínají jezdit k našim hřebcům klisny cizích majitelů a to je jedním z důvodů, proč už se snažíme mít naše klisny s potomky "pryč" na pastvině, aby bylo chovné stádo alespoň částečně chráněno před případným zavlečením infekcí cizími koňmi. Hříbata navíc v tomto věku (± 3 měsíce), kdy začíná klesat kvalita mléka matek, benefitují z kvalitní jarní pastvy.

Za posledních pět let je u nás průměr zabřezlých klisen 95 %, porodnost 90 % (počet chovných klisen se pohyboval od dvou do pěti, v průměru byly zapouštěny tři). K plemenitbě byli využíváni vlastní plemenní hřebci.

Péče o klisnu a hříbata

S jarem přicházejí na svět hříbata. A s nimi spousta radosti, ale také hromada starostí. Jak se vyhnout zbytečným problémům? Přečtěte si naše rady.

Výběr rodičů

Samotnému narození hříběte by měl vždy předcházet pečlivý výběr správného hřebce a kontrola zdravotního stavu klisny. Chovatel klisny by si měl být jistý, že klisna je ve správné fyzické i psychické kondici a narození hříběte ji nijak zdravotně neohrozí. Výběr hřebce také není radno podcenit, měl by začít doporučením odborníka. Vždy je třeba dbát na fyzické předpoklady koně, jeho psychiku, charakter, ale i zdravotní stav. Zkušení a poctiví chovatelé hřebců vám vždy rádi poradí s výběrem správného hřebce pro vaši klisnu.

Péče o klisnu

I když je klisna ve výborném zdravotním stavu, je vhodné její kondici v době březosti podpořit. Jak? Třeba vhodnou krmnou směsí a minerálními doplňky, které mají příznivý vliv na růst hříběte. V našem sortimentu najdete například krmnou směs Chov značky La Sard, vyvinutou speciálně pro vysokobřezí a kojící klisny. Dalším krmným doplňkem v naší nabídce jsou minerály značek Premin či Mikrop se speciálním složením pro březí a kojící klisny v zájmovém chovu. Kromě výživy myslete také na to, že klisna by neměla být vystavována těžké fyzické zátěži. Zdravý pohyb jí však rozhodně neuškodí.

                                                                                                                                                      zdroj: Kamír